Historie paravýsadku Národní mstitel

Historie paravýsadku Národní mstitel

Na konci druhé světové války se oblast Čech stala pro ustupující fašistické vojenské jednotky poslední možností k ústupu před spojeneckými vojsky a zároveň Čechy sloužily jako zázemí a pevnost, v níž se organizovala armádní skupina generála Schörnera v počtu vyšším než milion vojáků a to se všemi důsledky i pro civilní obyvatelstvo. V tomto prostoru bylo nemilosrdně potíráno vše, co by mohlo jakýmkoli způsobem ohrozit operace německé armády.

Mezi nejcitlivější místa patřily železnice a silnice sloužící k přesunu lidí a materiálů na frontu i zpět. Svůj týl chtěla německá armáda udržet bezpečný za každou cenu. Největší překážkou v tom jí byla činnost partyzánských jednotek, na jejichž potření vynaložily německé oddíly všemožné úsilí a krutost. Tu užívaly i proti civilnímu obyvatelstvu, které s partyzánským hnutím přišlo nebo jen mohlo přijít do styku.

Jedna z těchto partyzánských skupin, později brigáda, operovala i v severní části našeho okresu a nesla název Národní mstitel. Její základ tvořilo 15 bojovníků paradesantní brigády vyslané do Čech velitelstvím IV ukrajinského frontu. Velitelem brigády byl major Pavel Alexejevič Kaniščev, zástupcem byl nadporučík Dmitrij Popjuk, komisařem brigády Oskar Beneš. Náčelníkem štábu brigády Alexandr Stěpanovič Jacenko, radisté Nikolaj Vasiljevič Vybornov a Valja Kozelková – Gorochová.

Původně měla být tato skupina vysazena u Mladé Boleslavi, ale zřejmě chybou navigátora  byl výsadek proveden 25. března 1945 do prostoru severně od Liběchova, do německého území. Díky přítomnosti německého obyvatelstva došlo k prozrazení výsadku téměř okamžitě, byly aktivizovány početné německé síly k nalezení padákových agentů – jak parašutisty němci nazývali.  Štěstí v neštěstí představovala příroda kokořínska, která umožnila skrytí členů paravýsadku, přesto se jich z 15 sešlo 28 března u Horní Vidimi pouze 10. Do řepínských lesů a tedy území tehdejšího protektorátu dorazili členové výsadku 1. dubna 1945.

V tomto prostoru došlo ke spojení s ukrývajícími se sovětskými zajatci. Po vyzbrojení skupiny a posílení asi 30 místními obyvateli a dalšími odbojáři z Mšenska již oddíl čítal na 70 mužů a zahájil akce proti okupantům.

Činnost brigády byla nejprve zaměřena na rušení dopravy na železničních tratích. Od poloviny dubna bylo provedeno několik destrukcí na tratích Všetaty – Lysá n /L, Všetaty – Mladá Boleslav a Bakov N / Jizerou – Česká Lípa.

Tyto diverzní akce a skutečnost, že brigáda čekala na letecký shoz zbraní, kterých bylo při stále se zvětšujícím počtu členů potřeba, umožnily německému velení odhalení pozice brigády. Dne 24. dubna 1945 se do prostoru Zahájí, začali stahovat silné německé oddíly s cílem brigádu obklíčit a zničit.

Díky včasnému varování a zřejmě špatnému časovému sladění německých rojnic se dařilo brigádě z chystaného obklíčení uniknout.  K prudké střelbě došlo poté, co se 3 členové oddílu -  komisař Beneš, radista Vybornov a partyzán Andronov rozhodli vrátit zpět do úkrytu pod vsí. Dnes se již přesné důvody návratu nedozvíme, nic to ale nemění na faktu, že všichni tři bojovali s nerovnou přesilou a v nerovném boji padli