Aktuální teplota

23.7.2021 21:54

Aktuální teplota:

19,9 °C

Vlhkost:

67,2 %

Rosný bod:

13,7 °C

Aktuální počasí

Počasí dnes:

23. 7. 2021

poloj

Bude skoro jasno až polojasno. Denní teploty 24 až 28°C. Noční teploty 16 až 12°C.

Přehrát/Zastavit Další

Rozpočet obce

graf

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Zde bychom si Vám dovolili představit návrhy znaků a vlajek, je to k zamyšlení jestli si  znak a vlajku pořídit jako symboliku ke zviditelnění našich obcí.

Na úvod něco z dějin obce (z tohoto symbolika a heraldika vychází):

Z DĚJIN OBCE (autor Mgr. Dušan Foltýn)

     Území obce Chorušice, sdružující místní části Chorušice, Velký Újezd, Zahájí a Choroušky, vstupuje do psaných dějin na počátku 13. století. Oblast, která byla původně zeměpanským (přemyslovským) majetkem, tehdy patřila klášteru benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Již od 14. století je však zaznamenán rozpad tohoto původně jednotného územního celku. Jeho jednotlivé díly přecházely postupně do správy šlechty, která je získávala do zápisné či zástavní držby, případně též do dědičného vlastnictví. Ještě v roce 1419 byla však svatojiřský abatyše respektována jako patronka chorušického farního kostela. V témže roce, po vypuknutí husitských bouří, však klášter ztratil reálnou možnost své zbývající majetky na Chorušicku spravovat a využívat.

     Osudy jednotlivých vsí se v následujících staletích rozešly. Zatímco Chorušice a Choroušky posléze připadly k mělnickému panství, Velký Újezd se stal samostatným statkem a Zahájí bylo po čase přičleněno k panství Řepín. V samotných Chorušicích došlo pak v letech 1714 až 1716 k vybudování nového kostela podle návrhu předního barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Vesnice se stala oblíbeným poutním místem a k zázračnému obrazu Matky Boží Chorušické putovaly každoročně tisíce obyvatel Mělnicka a Mladoboleslavska. Význam chorušického kostela jako duchovního centra širokého okolí ještě zvýšilo založení bratrstva přidruženého k řádu servitů-služebníků Mariiných. Právě tato skutečnost dala podnět ke vzniku legendy o servitském klášteře v Chorušicích, který údajně vyvrátili husité. Bratrstvo bylo zrušeno v roce 1783 na příkaz císaře Josefa II. O rok později byly zakázány i poutě, které byly v následujícím století obnoveny v menším rozsahu.

     Po zániku vrchnostenského zřízení získávaly od roku 1850 postupně jednotlivé vsi vlastní obecní samosprávu (jako poslední v roce 1922 Zahájí). K sloučení všech čtyř částí dnešní obce došlo 1. července 1960 v důsledku tehdy probíhající správní reformy.

 

VÝKLAD SYMBOLIKY NÁVRHŮ ZNAKU OBCE CHORUŠICE:

Barva štítu:
a) Modrý štít odkazuje na modrý plášť Panny Marie Chorušické jako ochránkyně obce. Modrá barva současně připomíná místní zajímavost – kaly, v nichž se odráží barva oblohy (nebesáky). Vzhledem k lokálním geologickým poměrům hrály v minulosti tyto vodní nádrže důležitou úlohu při zásobování obce užitkovou vodou.   

b) Červený štít, odvozený ze znaku Českého království, připomíná, že území obce bylo původně zeměpanským majetkem. Ve vlastnictví kláštera sv. Jiří je zmiňováno poprvé za časů abatyše Anežky, sestry krále Přemysla Otakara I. Nelze vyloučit, že právě on daroval okolní území benediktinkám.  

Zlatá koruna je jedním z nejčastějších mariánských symbolů. V tomto významu ji používá ve svém znaku mimo jiné i řád servitů. V obecním znaku připomíná koruna v první řadě význam Chorušic jako mariánského poutního místa. Současně ji však lze vykládat též jako odkaz na původní přemyslovské vlastníky zdejšího území.

Lilie vyrůstající z koruny symbolizují ve znaku řádu servitů jeho sedm zakladatelů. V obecním znaku odkazují na pověst o chorušickém servitském klášteře, který údajně zničili husité 1). Jejich odlišný počet má ovšem zdůraznit, že k Chorušicím jsou připojeny tři původně samostatné obce – Velký Újezd, Zahájí a Choroušky. 

Drak a s ním bojující sv. Jiří je heraldickým znamením svatojiřského opatství 2). Poloha draka v dolní části chorušického znaku odkazuje na původně společné osudy místních částí jako součásti panství tohoto kláštera. V obecné rovině symbolizuje drak poražený sv. Jiřím vítězství dobra nad zlem 3).

Dračí řád založený Zikmundem Lucemburským vstoupil do české heraldiky prostřednictvím jeho jediného držitele, nejvyššího purkrabího Čeňka z Vartemberka 4).  Volba svatojiřského draka v pevně stanovené formě, užívané jako řádové znamení, umožňuje v obecním znaku zároveň připomenout konec vlády svatojiřských benediktinek v době husitských bouří. Podle klášterní tradice byla totiž poslední abatyší, která ještě mohla spravovat většinu svatojiřských majetků, Bořka z Vartemberka, sestra pana Čeňka 5).

1) Pověst zpopularizoval František Seyvalter v díle Poutní místo Chorušice. Historicko-topografický náčrtek, Mělník b. d. (1902).
2)Z klášterního znaku bylo toto znamení převzato například do znaku města Třebenice na Litoměřicku.
3)Deskový obraz „Sv. Jiří porážející draka“ je zároveň ojediněle zachovalou památkou pocházející z předbarokního chorušického kostela.
4)Na jeho památku se řádové znamení – stočený svatojiřský drak – stalo součástí rodového erbu pánů z Vartemberka, z něhož přešlo do znaku města Česká Kamenice.
5)Jan Florián Hammerschmidt, Historia In Qua Primaeva Fundatio Et Institutio Regiorum Ac Antiquissimorum Monasterium S. Georgii In Castro Pragensi, Praha 1715, s. 100. 

 

Stránka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Stránka